Introverti - lidé pro většinu společnosti trochu záhadní. Od dětství se vyhýbají kolektivním hrám, tráví hodiny o samotě, mnoho nemluví... Jsou jiní, než se od nich očekává. Proč? Jsou divní? Nebo je divná společnost? 

 

Co je to vlastně introverze? Stydlivost? V žádném případě. Stydlivý člověk má strach ze společenského hodnocení, kdežto introvert nemusí být vůbec ostýchavý. Je pro něj však důležité, aby měl možnost "dobíjet baterky" v klidném a tichém prostředí. Na rozdíl od jeho opaku, extroverta. Toho činnosti spojené s dalšími lidmi motivují k vyšším aktivitám. Vzhledem k tomu, že extrovertů je v naší společnosti asi 75%, mnoho škol, institucí i zaměstnavatelů zastává názor, že produktivita a kreativita pochází z družných míst. Je však mylný. 

 

 

 

Od vrcholných manažerů se očekává, že budou týmovými hráči a tedy i dobrými vůdci. Přesto se objevují v poslední době výzkumy, uvádějící opak - introverti jsou lepšími vůdci. Dokáží více naslouchat nápadům svých kolegů a podřízených. Extrovert většinou ovládne svými nápady celý prostor a invence jeho spolupracovníků nenechá vyplout na povrch. Proto není náhoda, že mezi introverty patří i někteří revoluční vůdci - například Eleonor Rooseveltová nebo Gándhí. Byli to tiší lidé, kteří měli velký problém vystoupit mezi lidi. Přesto, nebo možná právě proto, dokázali lid oslovit svou otevřeností a tichostí. Také mnoho vynálezců, vědců, spisovatelů svou inspiraci hledá o samotě. Protože je to právě nejen společnost, která inspiruje, ale také samota, která nechává vytrysknout kreativitu.

 

Pojem introverze a extroverze zpopularizoval Karl Jung. Je důležité říci, že nikdo z nás není čistý introvert nebo extrovert. Každý z nás se nalézá někde na ose mezi oběma protipóly. Lidé, kteří jsou přesně v půli tohoto spektra se nazývají ambiverti. Těch je na světě opravdu velmi málo.

 

 

1) Extroverti dobíjejí své baterky kontaktem s lidmi. Každý nový zážitek poznání nových lidí nebo společenská událost jim pumpuje energii do těla. Introvert svou životní energii načerpává většinou v klidu a o samotě. Nejlépe si odpočine, když může být chvíli sám, přečíst si knížku nebo si jen tak přemýšlet. Introvert nemusí být nutně tichý a samotářský, ale k obnově energie se potřebuje ponořit do své mysli.

 

2) Extroverti chtějí hodně prožívat, zatímco introverti chtějí hodně vědět o tom, co prožívají.

 

3) Extroverti mají rádi šíři - hodně přátel a zážitků. Introverti mají rádi větší hloubku. Často mají méně přátel, ale za to intimnější vztahy. Preferují méně zážitků ale za to do větší hloubky.

 

Jeden z největších mýtů je, že introverti jsou egoističtí a nespolečenští. Je pravdou, že introvert je výrazně zaměřen do sebe. Snaží se vnímat a pochopit své pocity a to mu následně pomáhá pochopit i vnější svět. Na mnoho extrovertů takové chování často ale působí odtažitě a nespolečensky. Tím se dostáváme ke druhému mýtu. Introverti nejsou nespolečenští. Mají společnost rádi, ale preferují méně vztahů s větší hloubkou a intimitou. Nával štěstí introverti zažívají, pokud je pro ně konverzace podnětná a zajímavá. Bezduché tlachání je nenaplňuje. Někdy preferují pouze pozorování živelných diskuzí, protože kdyby se jich účastnili, připravilo by je to o mnoho energie. Naopak extroverti by se při pozorování unudili.

 

„Naše společnost si velice cení výřečných lidí, kteří působí sebejistě a rozhodně. Introverti často projevují přesně opačné vlastnosti než tyto „typy, které mají všechno pod kontrolou“, jichž si tak vážíme. To vytváří mezi introverty a extroverty příkop, který je naplněný nedorozuměním a hledáním chyb.“ Bylo by příjemné tento příkop naplnit vodou pochopení a tolerance.

 

 

Laney Olsen Marti: Jste introvert?

Cain Susan: Síla introvertů, TED.com